Z výsledků dlouhodobého měření vyplývá, že téměř všechny měřené znečišťující látky mají klesající trend (jejich koncentrace dlouhodobě klesají. Tento pokles je obecně v ČR výsledkem restrukturalizace národního hospodářství, modernizací zdrojů znečišťujících látek (zejména v odvětví průmyslu), ukončení nebo omezení některých provozů.  Nejvýraznější pokles emisí v ČR můžeme zaznamenat v letech 1990–2001. V následujících letech 2002–2012 dochází k pozvolnému poklesu emisí hlavně díky nové legislativě jež reflektuje mnoho evropských směrnic. Mimo zákonná opatření se na snižování emisí odrazila i ekonomická krize jež znamenala útlum řady výrobních sektorů. V období 2013–2016 trend snižování emisí pokračuje. Dochází k dalším technickým opatřením pro snižování emisí v průmyslu. Zákon o ochraně ovzduší se zaměřil i na omezení emisí z lokálního vytápění domácností omezením výroby vybraných spalovacích zdrojů od r. 2014 a 2018 (ČHMÚ,2016).  Podrobnější informace týkající se vývoji emisí v ČR jsou popsány v publikaci Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2019 v kapitole II.

Vývoj celkových emisí hlavních znečišťujících látek, 1990–2018 (ČHMÚ 2020).
Vývoj celkových emisí částic, 1990–2018 (ČHMÚ 2020).

Koncentrace imisí měřených na stanici je ovlivňováno nejen místními a regionálními zdroji emisí (lokální topeniště, doprava, průmysl a další) ale i dálkovým přenosem znečišťujících látek, které pocházejí z jiných regionů České republiky nebo z jiných státu.

Koncentrace víceméně všech sledovaných látek znečišťující ovzduší na naší stanici dlouhodobě klesají a jsou pod celorepublikovým průměrem v posledních letech i  pod dlouhodobým průměrem stanice.

Naopak koncentrace přízemního ozonu spíše stoupají a to zejména díky vyšším teplotám, které mají vliv na jeho tvorbu.

Základní charakteristiku znečišťujících látek (zdoje, zdravotní a environmentální dopady) jsou uvedeny v publikaci Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2019 v tabulce I.

Oxid uhelnatý (CO)

Koncentrace CO jsou na naší lokalitě i celorepublikově nejvíce ovlivněny spalováním tuhých paliv při vytápění domácností. V přiloženém grafu můžeme vidět prudký pokles, který nastal po roce 2011, kdy došlo také úpravě legislativy. Jelikož měřené koncentrace nejvíce ovlivňují lokální topeniště, záleží v daném roce na množství spotřebovaných tuhých paliv.

Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2019 a dosahovaly hodnoty 217,8 μg·m–3, naopak nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 1998 353,5 μg·m–3.

Oxid dusičitý (NO2)

Vývoj koncentrací NO2 byl ovlivněn v polovině 90. let změnou legislativy a zaváděním nových technologii. Graf vývoje průměrných ročních koncentrací  ukazuje, že od poloviny 90. let byla situace poměrně stabilní a od roku 2011 opět dochází každoročně k poklesu měřených koncentrací. Což je pravděpodobně způsobeno opět zaváděním přísných emisních limitů pro nově vyrobené vozidla a také regulacemi při výrobě energie a tepla.

Koncentrace NO2 jsou na naší lokalitě nejvíce ovlivněny dopravou, zemědělskou výrobou a lokálními topeništi a hodnoty jsou totožné s ostatními stanicemi venkovského typu. Celo republikově jsou nejvyšší koncentrace měřeny na místech, která jsou zatížená dopravou (města, dálnice) a těžkým průmyslem. 

Nejnižší průměrné roční koncentrace 3,1 μg·m–3 na naší stanici byly naměřeny v roce 2020, naopak nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 1996 12,1 μg·m–3.

V evropském kontextu je situace obdobná jako v České republice. Nejvíce znečištěné jsou oblasti velkých aglomerací, průmyslové oblasti a hlavní dopravní tepny.

Přízemní ozon (O3)

Koncentrace O3 jsou po celou dobu měření na stabilní úrovni. Nejvyšší koncentrace byly měřeny v letech, které byly teplotně mimořádně nadprůměrné a srážkově silně podprůměrně.

Výsledky ročních průměrů ukazují, že hodnoty z naší stanice jsou výrazně vyšší, než je celorepublikový průměr. Takto vysoké hodnoty jsou ale charakteristické pro tento typ venkovských stanic. Naopak, nižší hodnoty koncentrací jsou zaznamenávány na městských stanicích, kde dochází vlivem emisí z dopravy k upřednostňování jiných chemických reakci než je vznik přízemního ozonu.

Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2014 a dosahovaly hodnoty 57,0 μg·m–3, naopak nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2003 72,6 μg·m–3.

V porovnání hodnot V rámci Evropy koncentrace O3 (vzhledem k mechanismu jeho vzniku), narůstají od nízkých hodnot v severní Evropě až po nejvyšší koncentrace zejména ve státech kolem Středozemního moře. V tomto ohledu Česká republika patří mezi průměrně až nadprůměrně znečištěné oblasti.

Částice PM10 a PM2,5

Roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 vykazuji podobný vývoj, který v posledních letech mírně kolísá. V letech 2001–2006 došlo k nárůstu koncentrací, jež odrážely nepříznivé meteorologické podmínky zejména v zimním období.  

Naměřené koncentrace na naší stanici, odpovídají hodnotám ze stanic venkovského typu a korespondují s vývojem na území České republiky. Nejvíce znečištěné jsou městské a průmyslové oblasti (například Moravsko-slezský kraj).

V porovnání s Evropou jsou nejvíce znečištěné oblasti střední Evropy (Česká republika, Slovensko, Polsko) a Severní Itálie.

Oxid siřičitý (SO2)

Výrazný pokles koncentrací SO2 od poloviny 90. let odráží změnu legislativy a s tím spojené změny v průmyslu. Tato změna je vyjádřena jak na celurepublikové úrovni tak i na výsledcích naší stanice. V současné době jsou koncentrace SOna poměrně nízké úrovni a vyšší koncentrace jsou zaznamenávány v průmyslových regionech.  Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2020 a dosahovaly hodnoty 1,0 μg·m–3 naopak nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 1996 16,1 μg·m–3.

Situace s koncentracemi SO2 v kontextu Evropy se od České republiky výrazně neliší a situace s vývojem koncentrací této látky se daří díky legislativě regulovat.  Problém s vyššími koncentracemi je pouze ve východní části Evropy.

Zdroj: interní dokumenty ČHMÚ a ČHMÚ, 2020. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2019, Praha, ISBN 978-80-7653-009-6.