Meteorologická měření a pozorování

Observatoř Košetice je krom pracoviště úseku Ochrany čistoty ovzduší současně profesionální meteorologickou stanicí. V rámci profesionální meteorologické sítě provádíme měření široké škály meteorologických prvků.

Synoptické měření zahrnuje následující veličiny: teplota vzduchu, tlak vzduchu, tlak par, vlhkost vzduchu, teplota rosného bodu, rychlost a směr větru, úhrn a druh srážek, délka slunečního svitu, dohlednost, stav a průběh počasí, oblačnost – druh, stupeň pokrytí oblačnosti, teplota půdy (hloubky 5, 10, 20, 50, 100 cm), vlhkost půdy (hloubky 7, 25 a 75 cm), výpar, výška nového sněhu; maximální, minimální a přízemní teplota. Tyto hodnoty jsou odesílány každou hodinu do Centrálního prognózního pracoviště v Praze a slouží jako podklady pro předpověď počasí.

Klimatologické měření má nižší rozsah měřených prvků: teplota vzduchu, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru, úhrn srážek, délka slunečního svitu, dohlednost, oblačnost – druh, stupeň pokrytí oblačnosti, teplota půdy (hloubky 5,10, 20, 50 a 100 cm), výška nového sněhu, výpar. Hodnoty jsou měřeny v klimatologických termínech 7, 14 a 21 h.

Obr.1 Přehled automatizovaných stanic s kontinuální obsluhou profesionálního meteorologa.Červené čtverce označují automatické meteorologické stanice. Obsluhu zabezpečuje profesionální meteorolog, provoz zajišťuje odbor profesionální staniční sítě (OPSS), odbor letecké meteorologie (OLM) ČHMÚ v Praze, nebo jsou pod správou Armády ČR (A ČR) či Ústavem fyziky atmosféry (ÚFA AV ČR). Hlavním úkolem jsou synoptická měření a pozorování, která jsou posílána každou hodinu ve zprávě SYNOP do centra Praha-Komořany. Součástí měření jsou i klimatologická pozorování.Světle červené čtverce označují automatizované stanice kombinovaného typu. Obsluha na stanicích je prováděna profesionálním meteorologem v rámci odboru profesionální staniční sítě ve stanovených denních hodinách. Hlavním úkolem jsou synoptická měření a pozorování, která jsou posílána každou hodinu ve zprávě SYNOP do centra Praha-Komořany. Součástí měření jsou i klimatologická pozorování. Zdroj:www.chmi.cz

Postavení meteorologické stanice Košetice v rámci ČR

Teplota vzduchu

Průměrná roční teplota vzduchu zaznamenaná v roce 2023 na stanici Košetice byla 9,7 °C, tedy o 1,5 °C vyšší než teplotní normál 1991–2020 (8,2 °C). Nejnižší průměrná roční teplota vzduchu byla naměřena v roce 1996 (6,0 °C). Naopak nejvyšší průměrná roční teplota vzduchu byla zaznamenána na stanici Košetice v letech 2014 a 2018 (9,5° C).

Celorepublikový roční průměr teploty vzduchu činil v roce 2023 9,7 °C, což je o 1,4 °C více v porovnání s dlouhodobým normálem z let 1991–2020, který je 8,3 °C. Pro oblast Vysočiny byl celoroční průměr teploty vzduchu pro rok 2023 9,3 °C a dlouhodobý průměr je pro tuto oblast 7,9 °C.

Srážky

V roce 2023 byl na stanici Košetice zaznamenán celkový roční úhrn srážek 700,3 mm. Průměrné celkové srážkové úhrny zaznamenané na stanici Košetice v normálovém období 1991–2020 činí 658,1 mm a jsou mírně pod celorepublikovým dlouhodobým srážkovým normálem z let 1991–2020 (684 mm). Srážkově nejchudší byl rok 2003, kdy celkový roční úhrn srážek na stanici Košetice činil pouze 473,3 mm, srážkově nejbohatší byl rok 2010 s úhrnem 878,3 mm.

Sníh

V roce 2023 byla maximální výška sněhu 30 cm (2–4.12.2023) a průměrná výška sněhu v tomto roce byla 8,4 cm. Nejvyšší zaznamenaná výška sněhu 49 cm byla změřena v roce 2006.

Jevy – mlhy a bouřky

Nejčastěji se na stanici Košetice vyskytují mlhy v říjnu a listopadu (průměrně přes 6 dní v měsíci). Největší množství bouřek se vyskytuje červnu a červenci (průměrně 3,5 dne v měsíci).

Vítr

Pro stanici Košetice je charakteristický dominantní západní směr větru, stejně jako u dalších stanic např. Tušimice, Kocelovice, Kostelní Myslová, Milešovka a Hradec Králové. V ČR nalezneme stanice, jejichž převládající směr větru je jihozápadní (např. Cheb, Plzeň-Dobřany, Churáňov, Praha-Ruzyně, Ostrava-Mošnov), severní (Krnov) či jižní (Svratouch).

V České republice se v posledních letech vyskytlo také několik silných větrných bouří. Mezi nejvýznamnější z nich patří orkán Eberhard v březnu 2019, kdy jsme zaznamenali maximální náraz 24,4 m·s^-1, větrná bouře Sabine v únoru 2020 s maximálním nárazem větru 28,0 m·s^-1 a větrná bouře Julie v únoru 2020 s nárazem větru 29,0 m·s^-1.

Absolutní maximum rychlosti větru 37,4 m·s^-1 bylo zaznamenáno dne 29. 6. 2006.

Zdroj: ČHMÚ; TOLASZ, Radim, et al. Atlas podnebí Česka. Prague: ČHMÚ, UPOL, 2007